Proč je semafor na Větrníku?

Často se ptáte, proč byla zřízena světelná signalizace na křižovatce Větrník na Petřinách. Část občanů „semafory“ vítá, protože pro pěší a tramvaje je křižovatka bezpečnější, negativně je vnímána ze strany některých motoristů, ač i pro ně se stala křižovatka bezpečnější. Zaznívají také názory, že kvůli „novému“ semaforu jsou větší kolony v ulici Na Petřinách, než před lety.

Ano, částečně je to dáno světelnou signalizací, která řídí dopravu ze všech směrů, ale velký vliv má také nárůst automobilové dopravy v posledních letech. Bez ohledu na „semafor“ na Větrníku, když člověk sleduje, kolik aut dnes jede navazující ulicí Střešovická přes Ořechovku a tolik aut jezdilo touto ulicí před 25 lety (když jsem přes tuto ulici přecházel při cestě do školy na Norbertov), rozdíl a nárůst automobilové dopravy je zásadní.

Podle dat z ročenky TSK je v Praze nyní 3x více automobilů, než v roce 1990. Mezi lety 2000 a 2022 vzrostl počet vozidel o 400 tisíc. To přináší nejen větší kolony aut v ulicích, ale také větší problém s parkováním.


Obor dopravy a životních prostředí MČ Praha 6 jsem požádal o vhled do historie křižovatky Na Petřinách x Na Větrníku:

Historie SSZ 6.803 Na Petřinách – Na Větrníku

O zřízení světelné signalizace (SSZ) na křižovatce Na Petřinách – Na Větrníku usilovala městská část cca 20 let na základě podnětů veřejnosti, dopravního podniku a dalších institucí. Na formulaci požadavku se tehdy významně podílela tehdejší místostarostka Ing. Trnková (gesce za oblast dopravy). Důvody byly jednoznačné: zvýšení bezpečnosti při průjezdu křižovatkou (křížení tramvajové a autobusové dopravy, frekventovaná levá odbočení přes tramvajovou trať) a v neposlední řadě i bezpečnost pěších (dlouhé přechodové vzdálenosti, blízkost nákupního střediska, apod.).

V roce 2003 proto městská část požádala Technickou správu komunikací hl. m. Prahy o zařazení této novostavby do realizačních plánů. Požadavek byl multikriteriální posouzen dle oborové normy ČSN 73 6102. Skutečností je, že toto posouzení (v té době) neprokázalo důvodnost zřizovat na uvedené křižovatce SSZ. Toto stanovisko zopakovala TSK hl. m. Prahy ještě i v 08/2005.

V květnu 2011 se městská část opětovně obrátila na TSK, a to se žádostí o zařazení SSZ 6.803 do přípravy a realizace. V odpovědi z 06/2011 bylo toto přislíbeno, za předpokladu zajištění finančních prostředků a účelné koordinace s připravovanou rekonstrukcí tramvajové tratě (RTT).

Jedním ze subjektů, které se k záměru vyjádřily kladně, byl i Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy, který svoje kladné stanovisko (z 02/2015) podmínil splněním některých pozměňovacích návrhů. Ty byly zohledněny v další Dopravní studii, zpracované rovněž společností AŽD Praha (z 09/2015). Svoje stanoviska k jednotlivým stupňům projednávání vydávala průběžně rovněž Policie ČR

Po vyjasnění všech sporných momentů a předložení konečné podoby řešené křižovatky vydal Magistrát hl. m. Prahy v 07/2017 společné územní rozhodnutí a stavební povolení, čímž byl legislativní proces v zásadě ukončen. Vlastní stavba SSZ probíhala v průběhu roku 2022 a v 08/2022 byl kolaudována.

Městská část není investorem podobných zařízení a není ani zřizovatelem TSK. To mělo významný podíl na skutečnosti, že doba od formulace záměru po jeho realizaci trvala tak dlouho. V části přípravy existoval předpoklad, že výstavba SSZ proběhne v koordinaci (souběžně) s rekonstrukcí TT na Petřiny. To se, bohužel, nezdařilo a jediným pozitivem byla dohoda s DPP a projektanty o uplatnění tzv. stavební připravenosti, tak, aby při realizaci SSZ nedošlo ke znehodnocení dokončené RTT na Petřiny (položení chrániček, apod.).

Je skutečností, že intenzita dopravy od doby prvotního posuzování prokazatelně vzrostla. Tím byla kritéria oborové normy naplněna ve prospěch realizace SSZ. Je rovněž skutečností, že v rámci zkušebního provozu jsme obdrželi i řadu stížností na zhoršení průjezdnosti křižovatkou. Vzhledem k tomu, že městská část nemá správu SSZ ve své gesci, předávali jsme jednotlivé podněty průběžně na příslušné pracoviště Odboru pozemních komunikaci a drah MHMP, aby se jimi zabývali a v odůvodněných případech provedli potřebné korekce. Současný stav proto nelze považovat za zcela definitivní, nicméně, jsme si vědomi toho, že každému v jeho potřebách vyhovět nelze. Je evidentní, že při programování řídících cyklů jsou uplatňována určitá kritéria, např. preference MHD. Své oprávněné nároky mají rovněž pěší, kterým systém musí umožnit bezpečný přechod z jednoho chodníku na druhý, atd.

Jak nás informovalo příslušné pracoviště PKD MHMP, v současné době byly již některé zásahy do řídícího systému SSZ připraveny a budou nyní v běžném provozu na předmětné křižovatce testovány. Pokud ověřovací provoz prokáže zlepšení průjezdnosti, budou úpravy implementovány do systému jako trvalé.